​STRATEGICKÁ ČÁST - STRATEGICKÝ RÁMEC

​Vize

Šternbersko je regionem vzájemně spolupracujících subjektů i osob, kterým záleží na kvalitním a dostupném vzdělávání dětí a žáků vedoucím ke zvýšení konkurenceschopnosti a zlepšení uplatnitelnosti absolventů na trhu práce.

Chceme, aby mateřské školy, základní školy a ostatní školská zařízení ve správním obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen „SO ORP“) Šternberk plnily ve spolupráci s rodinami, zřizovateli a dalšími aktéry v procesu vzdělávání klíčovou roli pro zajištění kvalitního vzdělání obyvatel regionu. Cílem kvalitního vzdělávání je co nejlepší uplatnitelnost absolventů škol na trhu práce a jejich spokojený život.

Chceme, aby školy a školská zařízení plně respektovaly zájmy dětí i žáků a umožňovaly jejich osobnostní rozvoj, při plné podpoře jak znevýhodněných, tak nadaných žáků.

Chceme, aby školy a školská zařízení měly kvalitní materiální a technické zázemí, byly atraktivním místem pro pozitivně motivované pedagogické i nepedagogické pracovníky, a vytvářely tak bezpečné a respektující prostředí, ve kterém se odehrává vzdělávací proces zaměřený na maximální využití potenciálu každého jedince.

Popis zapojení aktér

Nositel a partner Místního akčního plánu vzdělávání na území ORP Šternberk

Dne 18. 11. 2015 vydala Regionální stálá konference pro území Olomouckého kraje stanovisko, že nositelem pro zpracování Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání na území ORP Šternberk (dále jen „MAP“) bude MAS Šternbersko o.p.s. Je to subjekt, jehož členství tvoří 22 obcí, 27 neziskových organizací či fyzických osob a 10 podnikatelských subjektů. Pokrývá tak většinu území ORP Šternberk.

Nositel projektu zabezpečuje řízení celého projektu a jeho organizaci. Dále zabezpečuje materiálně technické zázemí pro setkávání orgánů MAP a veškerý projektový servis.

MAS Šternbersko o.p.s. realizuje MAP společně s partnerem, městem Šternberkem. Partner je aktivně zapojen do celého procesu realizace projektu. Poskytuje především odborné a materiálně technické zázemí správního obvodu ORP. Projektu se věnují pracovníci odboru školství, kteří pravidelně komunikují se školami v SO ORP v rámci již existující sítě. Zástupci města Šternberka jsou zapojeni především do odborné roviny projektu a do realizační roviny projektu (aktivity realizované v nadstavbě MAP+, tzn. školní psychologové, školní asistenti a aktivity doučování). Partnerství MAS a města Šternberka se osvědčilo již v projektu Zvyšování kvality vzdělávání v SO ORP Šternberk, realizovaném v rámci OP VK v letech 2014 – 2015 v daném území.

Obrázek č. 1: Mapa znázorňující vazby mezi MAS Šternbersko o.p.s. a územím SO ORP Šternberk (pro názornost doplněn SO ORP Olomouc)

Relevantní aktéři v regionu

Cílové skupiny

Důležitou části zapojených aktérů jsou cílové skupiny, kam patří děti a žáci; pedagogičtí pracovníci; pracovníci a dobrovolní pracovníci organizací působících v oblasti vzdělávání nebo asistenčních služeb a v oblasti neformálního a zájmového vzdělávání dětí a mládeže; pracovníci organizací působících ve vzdělávání, výzkumu a poradenství; pracovníci popularizující vědu a kurikulární reformu; rodiče dětí a žáků; vedoucí pracovníci škol a školských zařízení; veřejnost; zaměstnanci veřejné správy a zřizovatelů škol působící ve vzdělávací politice.

Důležitou cílovou skupinou jsou zejména děti a žáci. Motivování dětí a žáků pro zapojení v projektových aktivitách využívá jejich zájem o budoucí směr rozvoje s ohledem na klíčové kompetence a možnosti budoucího uplatnění na trhu práce. V rámci projektu jsou vytvořeny specifické komunikační nástroje informování pro tuto cílovou skupinu (semináře, workshopy, vzájemné návštěvy školských zařízení) a jsou stanoveny motivační metody, jak zvýšit u dětí a žáků zájem o vzdělávání a jeho kvalitu. Nejen děti a žáci jsou v práci projektu motivováni, ale taktéž jsou informováni a motivováni rodiče, aby podporovali své děti k dosahování lepších studijních výsledků a k využívání nejrůznějších vzdělávacích projektů. Zástupci rodičů jsou členy řídícího výboru a taktéž pracovních skupin – minitýmů, získávají tedy aktuální informace o stavu zpracování strategických dokumentů a přímo se podílejí na jejich tvorbě.

Neméně důležitou cílovou skupinou jsou pracovníci škol a školských zařízení, kteří prostřednictvím projektu posilují vztahy a vazby na zřizovatele. Jsou nedílnou součástí řídícího výboru a jednotlivých minitýmů, kde získávají informace a zkušenosti s přípravou strategického plánování a potřebný základ pro možnosti čerpání podpory rozvoje školy. Realizace projektu umožňuje pracovníkům škol a školských zařízení sledovat vývoj vlastní školy v čase v porovnání s ostatními školami zapojených do realizace projektu a vyhodnocovat tak individuální kvalitativní posuvy v přímé vazbě na lokální parametry či unikátní podmínky daného zařízení. Možnosti srovnávání školních výsledků s výsledky škol z regionu a vzájemné návštěvy škol umožňují sdílet příklady dobré praxe, což pozitivně ovlivňuje jejich další aktivity v počátečním vzdělávání.

Realizace projektu podporuje taktéž informování a motivování pedagogických pracovníků, pracovníků a dobrovolných pracovníků organizací působících v oblasti vzdělávání nebo asistenčních služeb a v oblasti neformálního a zájmového vzdělávání dětí a mládeže a zaměstnanců veřejné správy a zřizovatelů škol působící ve vzdělávací politice k aktivnímu zapojení v nabízených aktivitách. Tyto cílové skupiny jsou již zapojeny při vytváření MAP a dostávají aktuální informace o zpracovávání MAP. Taktéž se podílejí na dodávání informací potřebných ke zpracování analytické části a opatření MAP a vybraní zástupci se již aktivně účastní pracovních skupin a jsou členy řídícího výboru.

Veřejnost je informována o stavu přípravy a realizace projektu prostřednictvím webových stránek realizátora projektu. Zástupci cílové skupiny jsou členy pracovních skupin a přímo se tedy podílí na tvorbě strategických dokumentů svými cennými zkušenostmi a poznatky. Zapojení veřejnosti do realizace projektu MAP napomáhá zmírnit negativní postoj škol k přijímání systémových změn, neboť se přímo vyjadřují k daným problémům a jejich názory jsou diskutovány v rámci pracovních skupin či realizačního týmu.

Realizace projektu se bezprostředně dotýká též pracovníků organizací působících ve vzdělávání, výzkumu a poradenství a pracovníků popularizující vědu a kurikulární reformu, kteří se přímo podílí na realizaci projektu formou jejich zapojení v řídících strukturách. Díky tomu získávají informace a zkušenosti s přípravou strategického plánování a potřebný základ pro svou další činnost.

Aktéři zapojení do zpracování strategie

Na tvorbě MAP se podílejí všichni partneři a relevantní aktéři v území působící v oblasti předškolního, základního, neformálního a zájmového vzdělávání. Na začátku realizace došlo k oslovení všech těchto aktérů, kteří dostali možnost vyjádřit se k zájmu o další podílení se na procesu tvorby daného dokumentu. Ti, kteří svůj zájem projevili, byli začleněni do realizačního týmu dle jejich odbornosti, znalosti území, dosavadní praxe apod.

Realizační tým projektu je složen ze dvou částí – projektové a odborné. Projektová část týmu je složena z těchto pozic: projektový manažer, asistent manažera, finanční manažer.

Odbornou část týmu pak tvoří koordinátor tvorby MAP (facilitátor), zpracovatelé MAP, odborný konzultant, vedoucí minitýmů, členové minitýmů, odborní lektoři, vedoucí řídícího výboru a členové řídícího výboru.

V rámci MAP+ do odborné části týmu dále náleží pozice: školní psycholog, školní asistent, vedoucí kroužků doučování (učitelé ZŠ).

Minitýmy jsou významnou platformou pro zapojení relevantních aktérů z regionu (zejména z oblasti školství a veřejného sektoru). Zde dochází k projednávání návrhů, opatření a řešených oblastí v souladu s prioritními opatřeními MAP. Úlohou minitýmů je vznášet svá stanoviska, náměty a připomínky k podkladům, které obdrží od realizačního týmu. Klíčovou rolí členů minitýmů je přenos informací o podmínkách a potřebách svého pracoviště tak, aby MAP co nejpřesněji reflektoval reálnou situaci a potřeby regionu.

Způsob zapojení hlavních a méně významných aktérů

Všichni hlavní (relevantní) aktéři, kteří byli v průběhu přípravné fáze osloveni, byli do procesu přípravy MAP vhodně zapojeni (viz kapitoly výše). Pochopitelně také existuje skupina méně významných aktérů, u kterých bylo na základě pečlivého posouzení nositele MAP shledáno, že jejich činnost nijak nesouvisí s oblastmi, které jsou v MAP řešeny, a tudíž by jejich zapojení nic nepřineslo. Tito nezapojení aktéři však stále mají možnost reakce na jednotlivé výstupy, které jsou vytvořeny. Ty jsou totiž umísťovány na veřejně přístupnou internetovou stránku s možností zaslat zpracovatelům komentáře k těmto výstupům.

Popis priorit a cílů

Priorita

1 Dostupnost a kvalita předškolního a základního vzdělávání

Cíl

a popis cíle

1.1 Zlepšit dostupnost předškolního a základního vzdělání

Obsahuje následující specifické cíle:

1.1.1: Navýšit kapacity mateřských a základních škol

Současný stav

V současné chvíli je kapacita škol na území ORP Šternberk schopna pojmout většinu dětí a žáků. Pokud by však došlo k republikové úpravě naplněnosti tříd velkých MŠ směrem dolů ze současných 24 dětí na třídu (s výjimkou 28) nebo celospolečenská poptávka by volala o zařazení dětí mladších 3 let, kapacity MŠ by neměly rezervy.

Co se týče ZŠ, z pohledu zájmu veřejnosti o jednotlivé školy se stav kapacit v této chvíli stává problematickým a nevyváženým. Např. dvě ZŠ ve městě Šternberku jsou z pohledu kapacity naplněné na 100 %. Absence rezerv v kapacitách sebou přináší problémy – třídy jsou přeplněné, učebny na dělení nejsou či jsou nevhodné. Nepřímá regulace kapacit prostřednictvím obvodů v rámci vyhlášky o stanovení spádových obvodů nemá dlouhodobou trvanlivost – veřejnost ji neakceptuje a na území vzniká vnitřní pnutí. Dále, vlivem postupného navyšování počtu žáků v dominantních školách, dochází k rušení některých méně důležitých odborných učeben ve prospěch kmenových tříd.

Popis změny stavu

Účelem tohoto specifického cíle je zvýšit kapacitu mateřských a základních škol, která v současné době není dostačující.

Dále by mělo dojít k zajištění dostatečné kapacity kvalitních předškolních zařízení, a tím umožnění lepšího zapojení rodičů, kteří vychovávají děti předškolního věku, na trhu práce.

Důvod pro dosažení změny

Důvodem pro navýšení kapacit mateřských škol je skutečnost, že jsou v současné době do mateřských škol přijímány děti zpravidla od tří let, ale s ohledem novelu školského zákona, která zakotvuje nárok na umístění v mateřských školách postupně pro čtyřleté, tříleté a dvouleté děti (ty od roku 2020), je potřeba na tuto skutečnost reagovat právě z hlediska dostupných kapacit k naplnění tohoto nároku. Taktéž bude muset být kapacitně řešen i poslední ročník předškolního vzdělávání, který je od září roku 2017 povinný.

Jedná se jednak o reakci na legislativní změny v oblasti předškolního vzdělávání, jednak o snahu zajistit rovné podmínky pro vzdělávání dětí a žáků napříč školami v regionu. Především jde o doplnění scházející kapacity na mateřských a základních školách, rekonstrukce školských zařízení, bezbariérové úpravy, výstavbu scházejících zařízení atd. Díky zvýšení kapacity a zlepšení vzdělávací infrastruktury bude mimo jiné posílena uplatnitelnost rodičů na trhu práce – rodiče mohou dítě umístit např. do mateřské školy blízko bydliště, která před realizací projektů měla kapacitu nedostatečnou, a rodič zůstával s dítětem raději doma. Pobyt dětí a žáků ve vzdělávacím zařízení podpoří posílení jejich kompetence a ovlivní i rozvoj jejich vnitřního potenciálu.

1.1.2: Zkvalitnit dopravu do mateřských a základních škol, včetně mimoškolních aktivit dětí a žáků

Současný stav

Území SO ORP Šternberk je plošně rozsáhlé a někteří žáci musí velmi časně vstávat, aby se dostali včas na začátek vyučování. Jsou odkázaní buď na dopravu společně s rodiči, nebo na ne příliš hustou síť veřejné dopravy. Jak ukázalo šetření mezi žáky všech základních škol SO ORP Šternberk (dotazníkové šetření realizované UP v Olomouci v rámci projektu „Zvyšování kvality ve vzdělávání v SO ORP Šternberk“) u žáků prvního i druhého stupně nejvíce dětí vstává v intervalu 6:30 až 7:00 hodin, ale je i relativně vysoký podíl těch, kteří musí vstávat před 6:30. V případě žáků prvního stupně musí v 6:00 vstávat více než pětina žáků a někteří i dříve. Uvedené šetření mezi žáky všech základních škol v regionu dále ukázalo, že v případě 1. stupně využívá nějaký dopravní prostředek pro cestu do školy 44 % žáků, přitom více než polovina z nich jezdí do školy autem (společně s rodiči). Stejně problematická je i situace po skončení vyučování, kdy žákům často nenavazují spoje. Dalším identifikovaným problémem je nepřítomnost žáků sociálně slabých rodičů ve škole zapříčiněna mimo jiné i nedostatkem prostředků na jízdné, který je zastírán jinými omluvami, což ve svém důsledku díky nepřítomnosti ve škole výrazně zhoršuje školní úspěšnost žáků. Problematická je i doprava dětí a žáků ze Šternberka či Moravského Berouna domů v odpoledních hodinách, což je důležité pro možnost jejich účasti na mimoškolních aktivitách. Dopravní spojení místních částí města Šternberka a okolních obcí s městy Šternberk nebo Moravský Beroun lze hodnotit v odpoledních hodinách jako nedostačující a stává se často jedním z limitujících faktorů účasti dětí a žáků na zájmových mimoškolních aktivitách realizovaných po skončení vyučování např. základními uměleckými školami (ZUŠ), Domem dětí a mládeže (DDM), sportovními kluby či jinými dalšími sdruženími či neziskovými organizacemi.

Popis změny stavu

Řešením je doprava žáků z místních částí nebo sousedních obcí do spádové obce prostřednictvím mikrobusů s odborným dohledem. V případě sociálně slabých rodin půjde o monitorování zajištění dopravy dětí do školy a přijímání účinných opatření. Snahou bude zajistit tuto dopravní dostupnost také pro děti a žáky, kteří se účastní odpoledních zájmových aktivit.

Důvod pro dosažení změny

V případě velmi brzkého vstávání, někdy spolu s nevhodnou úpravou denního režimu, se běžně stává, že jsou žáci unavení a mohou pak dosahovat i horších studijních výsledků. Přitom dřívější vstávání bezprostředně souvisí s dostupností škol a dojížďkou autobusy nebo dojížďkou společně s rodiči autem. Špatné dopravní spojení v odpoledních hodinách omezuje možnost mimoškolních aktivit žáků.

1.1.3: Ve spolupráci s obecními úřady a rodiči dětí a žáků z venkovských obcí motivovat k využívání kapacit základních a mateřských škol v místě bydliště dětí a žáků

Současný stav

Současný a čím dál častější trend je umisťovat děti a žáků žijící v obcích do mateřských i základních škol ve městech. Obecní školy se tak vyprazdňují a městským školám bude brzy chybět kapacita. Častým problémem je také odchod žáků z 5. ročníku na gymnázia. Některé obce už musely školu zrušit, protože nízký počet žáků přinesl snížení dotací a obec nebyla schopna provoz školy a mzdy učitelů a dalších zaměstnanců školy dofinancovat. Některé školy ve městech se naopak začínají potýkat s přebytkem žáků. Počet dětí a žáků ve třídách se zvyšuje a kvalita výuky tím brzy utrpí.

Popis změny stavu

Řešením by byla podpora rozvoje mimoškolní zájmové činnosti ve venkovské mateřské škole či venkovské základní škole do doby, než se rodiče vrátí z práce. Dále by bylo vhodné poskytnout pedagogům kvalitní zázemí tak, aby mohli vyučovat ve venkovské škole (např. obecní byty, hrazení nákladů na zvýšení kvalifikace).  V souvislosti s přijímáním dětí od dvou let je vhodné tuto skutečnost zohlednit v rámci kapacit škol (vhodné rozdělení dětí a žáků dle kapacitních možností), podpořit vzdělání pedagogů a zajistit moderní a kvalitní vybavení škol (řeší ostatní cíle). Dále je vhodné podporovat meziobecní dohody v oblasti vzdělávání dětí a žáků s cílem zajistit dostatečnou kapacitu míst v mateřských a základních školách při respektování kritéria optimální a co nejlepší časové dostupnosti škol. Také je vhodné zaměřit se na podporu osvěty rodičů a jejich motivaci k umísťování dětí a žáků do venkovských škol.

Důvod pro dosažení změny

Pokud budou děti a žáci z obcí odcházet do městských mateřských i základních škol, hrozí čím dál vyššímu počtu venkovských škol zánik. Děti i žáci navíc nezískají ke své domovině vztah a budou mít tendenci stěhovat se v dospělosti do měst. Obce se začnou vylidňovat a začne jim rovněž hrozit zánik nebo sloučení s jinou obcí či městem.  Mateřským i základním školám ve městech naopak přestane dostačovat kapacita. Třídy budou předimenzované a to se negativně odrazí na kvalitě výuky. V současné době je trendem spíše individuální přístup k žákovi, což přeplněné školní třídy neumožňují.

1.1.4: Rozšířit nabídku speciálních vzdělávacích programů v mateřských i základních školách

Současný stav

Jednou ze slabin předškolního i základního školství na Šternbersku je, že žákům ani rodičům nenabízí ke klasicky pojaté výuce prakticky žádnou alternativu. Ze všech základních škol nabízí pouze ZŠ Šternberk, Svatoplukova třídy s rozšířenou výukou anglického jazyka a ZŠ Šternberk, Náměstí Svobody třídy s rozšířenou výukou matematiky či tělesné výchovy v prvním a druhém ročníku. Alternativu nabízí i MŠ, ale pouze v rámci programu „Začít spolu“ či speciálních logopedických tříd v Mateřské škole Komenského, Šternberk.  Problematická je i situace v oblasti speciálního vzdělávání v mateřských školách, kdy jsou evidovány případy dětí, které do základních škol přichází s těžkým zanedbáním, které by bylo vhodné podchytit mnohem dříve. I proto je důležité cíleně se věnovat speciálním vzdělávacím programům v mateřských školách a poskytnout rodině podporu a vzájemně spolupracovat.

Popis změny stavu

Navrhuje se otevření jedné skupiny v jedné mateřské škole a jedné třídy na jedné základní škole s alternativním výukovým programem (např. Waldorfská, Montessori). Cíl bude podporovat speciální vzdělávací programy v rámci předškolního vzdělávání pro děti jak ze sociálně znevýhodněného prostředí či národnostních menšin, tak pro děti jinak znevýhodněné (např. děti matek samoživitelek, rodiny s více dětmi v mateřské škole apod.) současně se zabezpečením finanční podpory dětí a žáků.  Především půjde o speciální vzdělávací programy v mateřských školách, poskytování podpory rodině a vzájemnou spolupráci. Dále se bude jednat o rozšíření nabídky mimoškolního vzdělávání s alternativními výukovými metodami.

Důvod pro dosažení změny

Bez naplnění tohoto cíle budou rodiče vyhledávat základní školy, které speciální vzdělávací programy nabízí a bude docházet k úbytku dětí a žáků mateřských a základních škol, a tím i následnému propouštění pedagogů, což má následné ekonomické dopady pro region. Negativně se vše projeví i v ekonomice provozu škol. Je také důležité zmínit, že podpora speciálních vzdělávacích programů v rámci předškolního vzdělávání pro děti jak ze sociálně znevýhodněného prostředí či národnostních menšin, tak pro děti jinak znevýhodněné, současně se zabezpečením finanční podpory dětí a žáků, usnadní přechod na základní školu a zvýší jejich studijní úspěšnost. Oblast podpory včasné péče, rozvoj systému, včasná depistáž a má velkou vazbu na úspěšnost žáků na základní škole.

Vazba na povinná a doporučená opatření (témata) dle Postupů MAP

Povinná opatření:

Opatření 1: Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost – inkluze – kvalita

·         Průřezové opatření

·         Silná provázanost

·         Identifikace problému aktéry:

o   Vyhodnocení dotazníkového šetření potřeb

Opatření 3: Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem

·         Průřezové opatření

·         Slabá provázanost

·         Identifikace problému aktéry:

o   Vyhodnocení dotazníkového šetření potřeb

o   Zmapování organizací v ORP, které poskytující služby v souvislosti s inkluzivním vzděláváním popř. mimoškolními aktivitami (asistenti, psychologové, doučovací služby, služby poskytující pomůcky či finanční zdroje na pomůcky apod.)

Volitelná opatření

Opatření 7: Investice do rozvoje kapacit mateřských a základních škol

·         Průřezové opatření

·         Silná provázanost

·         Identifikace problému aktéry:

o   Vyhodnocení dotazníkového šetření potřeb

Opatření 8: Optimalizace využití kapacit všech škol

·         Průřezové opatření

·         Silná provázanost

·         Identifikace problému aktéry:

o   Vyhodnocení dotazníkového šetření potřeb

Opatření 9: Rozvoj dovedností učitelů a pedagogických pracovníků za účelem zvýšení kvality vzdělávání dětí a žáků bez ohledu na druh znevýhodnění

·         Průřezové opatření

·         Silná provázanost

·         Identifikace problému aktéry:

o   Vyhodnocení dotazníkového šetření potřeb

Indikátory

1.1.A Množství navýšených kapacit mateřských a základních škol

1.1.B Počet škol, vůči kterým se zlepšila doprava za vzděláním

1.1.C Počet žáků navštěvujících venkovské základní školy

1.1.D  Počet nových vzdělávacích programů na mateřských a základních školách

 

Priorita

1 Dostupnost a kvalita předškolního a základního vzdělávání

Cíl

a popis cíle

1.2 Zvýšit kvalitu základního a předškolního vzdělávání

Obsahuje následující specifické cíle:

1.2.1: Rozvoj infrastruktury mateřských a základních škol, včetně rekonstrukcí a vybavení

Současný stav

Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření potřeb mateřských a základních škol (MŠMT ČR: výzkum potřeb základních a mateřských škol v rámci projektu MAP OP VVV 2014-2020 realizovaný v období 24. 11. 2015 – 30. 01. 2016 na území ORP) byla podpoře rozvoje infrastruktury škol včetně rekonstrukcí a vybavení stanovena jak u základních škol, tak u mateřských škol priorita 1.  V posledních 5 letech investovala z fondů EU do infrastruktury školy přibližně polovina základních škol (54,5 %), což je srovnatelné s celorepublikovým průměrem. Do vnitřního vybavení školy v posledních 5 letech investovalo s využitím prostředků EU 100 % ZŠ SO ORP Šternberk. V případě mateřských škol je tento podíl nižší a dosahuje v případě investic do infrastruktury 46,2 % (v celorepublikovém srovnání je však tato hodnota o téměř 10 p. b., vyšší než je celorepublikový průměr), i přes to je však hodnocen v rámci ČR jako nadprůměrný a v případě investic do vnitřního vybavení se v posledních pěti letech týkalo 23,1 % mateřských škol SO ORP Šternberk, což je mírně (o 0,9 p. b.) pod republikovým průměrem.

Popis změny stavu

Formou projektů žádat o finanční prostředky z národních i evropských fondů.

Důvod pro dosažení změny

Zlepšení vzdělávací infrastruktury odvrátí zaostávání a zhoršování školního prostředí a umožní mateřským a základním školám v menších obcích zajistit konkurenceschopnost se školskými zařízeními ve městech.

1.2.2: Rozšířit mimoškolní aktivity – rozšíření sportovišť a zázemí pro volnočasové aktivity na území města Šternberk, města Moravský Beroun a dalších vybraných obcí SO ORP Šternberk

Současný stav

Z vlastních realizovaných šetření na území SO ORP Šternberk (geografická vstupní analýza území SO ORP Šternberk realizovaná v rámci projektu „Zvyšování kvality ve vzdělávání v SO ORP Šternberk“, CZ.1.07/1.1.00/46.0009; je součástí Strategie rozvoje základního vzdělávání v SO ORP Šternberk) bylo zjištěno, že v největších obcích SO ORP Šternberk je v současné době kapacita sportovišť (hřišť) v rámci jednotlivých mateřských a základních škol pro mimoškolní aktivity dětí na dobré úrovni, ale poměrně velké rezervy jsou ve sportovištích tzv. vnějších.

Malý rozměr sportovní haly částečně brání rozvoji např. florbalového sportu, který může být velmi významnou volnočasovou sportovní aktivitou, chybí krytý bazén, kurty na badminton, squash a modernizován není zimní stadion. Dalším limitujícím faktorem je nedostatek financí pro pedagogy či jiné pracovníky, kteří volnočasové aktivity realizují. Prostor je také pro moderní a v souladu se současnými trendy inovativní medializaci různorodých forem mimoškolních aktivit a jejich rozvoj ve spolupráci s rodiči, neboť dnešní školní mládež má mnohdy jinou představu o trávení volného času. Klíčová je spolupráce školy a rodiny.

Pro rozvoj sportovního nadání dětí a žáků, včetně atletiky, chybí na území města Šternberka atletický nebo multifunkční stadion s vybaveným zázemím sloužícím školním i mimoškolním aktivitám. V Moravském Berouně byla otevřena sportovní hala, která je v provozu od června 2017.

Popis změny stavu

Specifický cíl je zaměřen na následující: rozvíjení vzájemné spolupráce škol a diverzifikace nabídky volnočasových aktivit tak, aby žáci v regionu měli několik alternativ. Podporovat vzdělávání v základních uměleckých školách (ZUŠ) i neformální vzdělávání prostřednictvím tradičních organizací dětí a mládeže (např. Skaut, Junák), středisek volného času, Domu dětí a mládeže (DDM) apod., případně organizací, které spolupracují se školami na podpoře neformálního vzdělávání, poskytují metodické vedení, materiály, pořádají kurzy pro učitelské sbory i kolektivy tříd. Prohloubit vzájemnou spolupráci s poskytovateli sociálních služeb a orgánem sociálně právní ochrany dětí. Moderní formou medializovat různorodé formy mimoškolních aktivit a úzce aktivity koordinovat ve spolupráci školy, dětí, žáků a rodičů.

Rozvoj volnočasových aktivit bude možný tehdy, budou-li vyčleněny (přerozděleny, přidány) peníze na financování pedagogů a trenérů (vedoucích) těchto aktivit.  Cílem je finančně motivovat vedení mimoškolních aktivit. V případě sportovních aktivit bude následně možné a žádoucí rozdělit sportovní zaměření jednotlivých škol v regionu a volnočasové aktivity by mohly plynule přejít v přípravné kurzy a spolupráci s místními sportovními kluby.

Důvod pro dosažení změny

Pokud děti nebudou mít k dispozici sportoviště na odpovídající úrovni a ze zájmových kroužků nebudou schopni si vybrat ten, který by naplňoval jejich potřeby a představy, přijdou o možnost smysluplně trávit volný čas.  V důsledku toho reálně hrozí nárůst případů vandalismu, sociálně patologických jevů a kriminality.

1.2.3: Podporovat a prohlubovat inkluzivní vzdělávání, zajištění rovného přístupu ke vzdělávání a eliminovat dopady koncentrace znevýhodněných dětí a žáků v jedné lokalitě

Současný stav

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou vzděláváni v běžných třídách s podporou individuálního vzdělávacího plánu.  Řada mateřských a základních škol v ORP Šternberk má zřízenu funkci asistenta pedagoga k dětem a žákům se zdravotním postižením. Například na ZŠ nám. Svobody, Šternberk pracuje asistentka pro žáky se sociálním znevýhodněním. Speciální třídy a asistenti jsou také na ZŠ v Moravském Berouně. Teprve, když není tento způsob vzdělávání úspěšný, přecházejí děti a žáci na základě doporučení odborného poradenského zařízení a žádosti zákonného zástupce do školy samostatně zřízené pro žáky se speciálně vzdělávacími potřebami.   Vzhledem k tomu, že jednou z klíčových obtíží při vzdělávání těchto žáků je porucha koncentrace pozornosti, je vzdělávání v kolektivu do 14 žáků efektivnější.

Nicméně, přeplněná kapacita některých škol a současně vysoké počty žáků (někdy i nad 30 dětí ve třídě) neumožňuje další integraci. Ta bude muset probíhat ve škole, kde je kapacita dostatečná.

Popis změny stavu

Průběžně provádět monitorování a vyhodnocování situace na jednotlivých školách ve vazbě na počty žáků se sociálním znevýhodněním či zdravotním postižením, dětí a žáků z etnických menšin či nadaných jedinců.  Zřízením detašovaného pracoviště Pedagogicko-psychologické poradny Olomouckého kraje, případně jeho Speciálně pedagogického centra, při škole samostatně zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami zajistit soustavný odborný dohled na oprávněné vřazování žáků do této školy, jejich další profesní orientaci i prevenci rizikového chování. Mělo by být podporováno začleňování strategie multikulturní výchovy do vzdělávacího procesu s cílem posilování sociální soudržnosti. Také by se měla podporovat spolupráce škol.  Ve spolupráci se zřizovateli a dalšími aktéry by mělo dojít ke zvýšení finanční dostupnosti vzdělávání pro sociálně slabé a znevýhodněné rodiny (např. formou dílčí úplaty za některé formy vzdělávání, podpora při zabezpečení stravného, podpora při úhradě vybraných mimoškolních aktivit, podpora při zajištění dopravy do škol).  Rovněž by mělo docházet k podpoře aktivit, které budou v kolektivech podporovat inkluzi, naučit se tolerovat různé odlišnosti, spolupracovat mezi sebou.

Důvod pro dosažení změny

Děti a žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou ve městě Šternberku koncentrováni převážně do jedné školy (zahrnující všechna znevýhodnění včetně specifik vzdělávání při hospitalizacích s psychiatrickými problémy). Při neřešení problémů sociálně znevýhodněných a nezvažování důvodů zápisu žáků do speciální školy (ZŠ Olomoucká) může docházet k umísťování i žáků, kteří by mohli být integrování do standardní základní školy. Při neřešení problémů může docházet ke zvyšování počtu žáků, kteří ani nedokončí proces základního vzdělávání, budou mít nízkou uplatnitelnost na trhu práce a hrozí jim vyšší riziko sociálně-patologického chování.

1.2.4: Podporovat práci s nadanými a talentovanými dětmi a žáky

Současný stav

V oblasti péče o nadané žáky ve školských poradenských zařízeních jsou klíčovými dokumenty „Koncepce péče o nadané žáky ve školských poradenských zařízeních“ a „Koncepce podpory rozvoje nadání a péče o nadané na období let 2014 – 2020“. V současné době jsou nadaní žáci na území SO ORP Šternberk integrováni do běžných typů škol a jsou motivováni k účasti v odborných soutěžích a olympiádách, kde mohou své nadání uplatnit.

Popis změny stavu

Vytvoření systému péče o mimořádně nadané žáky s podporou integračního vzdělávacího modelu ve školách.

Důvod pro dosažení změny

Pokud nebude o mimořádně nadané žáky pečováno, budou talentovaní a nadaní žáci odcházet do jiných škol, kde pro ně budou speciálně programy připraveny a školy SO ORP Šternberk budou přicházet o výborné žáky. V případě, že zůstanou na základní škole bez speciálního a cíleného programu, mohou splynout s průměrem a jejich nadání a talent nebude rozvíjen, nebo mohou svou energii věnovat aktivitám mimo rámec vzdělávání.

1.2.5: Prevence sociálně-patologických jevů u dětí a žáků

Současný stav

Školy mají dle zásad rámcového vzdělávacího programu zpracovány minimální preventivní programy. Školy musí řešit problémy se zameškanými neomluvenými hodinami či příliš velkým množstvím omluvených hodin, požíváním alkoholu a kouřením, s prevencí drogových závislostí, alkoholismu a kouření, tak v prevenci šikany, v prevenci projevů xenofobie, rasismu, antisemitismu, v prevenci rizikového sexuálního chování, v prevenci kriminality a delikvence, v prevenci záškoláctví, v prevenci vzniku poruch příjmu potravy a v neposlední v řadě i v prevenci virtuálních drog – patologického hráčství a závislosti na počítačových hrách. Je zřejmé, že v městských školách (Šternberk, Moravský Beroun) jsou vlivem větší koncentrace žáků ony problémy s jejich sociálně patologickým chováním větší.

Popis změny stavu

Vytváření zdravého sociálního klima v prostředí školy jako efektivní prevence sociálně patologických jevů.

Důvod pro dosažení změny

I přesto, že školy mají kvalitně zpracované programy prevence, nedaří se základním školám v zájmovém území významněji redukovat problémy žáků se záškoláctvím, užíváním alkoholu, cigaret nebo drog. Velkým problémem je rozšiřující se internet a dalších technologické prostředky, díky kterým mladí lidé stále více „utíkají“ do virtuálního světa, a to i ve vyučovacích hodinách. Zmíněné problémy se vyskytují jak během školních, tak mimoškolních aktivit.

1.2.6: Zvýšit a podporovat rozvoj čtenářské gramotnosti (ZŠ) a pregramotnosti (MŠ)

Současný stav

Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření potřeb základních škol (MŠMT ČR: výzkum potřeb základních a mateřských škol v rámci projektu MAP OP VVV 2014-2020 realizovaný v období 24. 11. 2015 – 30. 01. 2016 na území ORP) byla podpoře rozvoje čtenářské gramotnosti stanovena průměrná priorita 2 a základní školy v území SO ORP Šternberk ji označují, ve srovnání s celorepublikovým průměrem, jako potřebu významnější v aktuálním hodnocení v kategorii mezi rozvíjející se, a realizovaná oblast (2,47) blíže ke kategorii rozvíjející se.

Popis změny stavu

Podpora na úrovni projektů i drobných akcí, které budou cíleny na podporu rozvoje čtenářských dovedností; další vzdělávání pedagogických pracovníků, seznámení se s moderními trendy výuky čtenářských dovedností. Klíčové je podporovat i aktivity, kdy je zapojena zejména rodina a veřejnost: četba s osobností, s rodinnými příslušníky, štafetová četba, spojení s jinými kulturními akcemi, propojení s výtvarnou stránkou (ilustrace) a hudbou.

Důvod pro dosažení změny

Čtenářská gramotnost je základním a stavebním pilířem pro celkový rozvoj všestranné osobnosti každého dítěte. Bez správného pochopení významu čteného a verbální zásoby není možné fungovat v jakémkoli rozsahu v ostatních předmětech. Nenaplnění cíle povede ke snížení úrovně čtenářských dovedností žáků základních škol a snížení čtenářské pregramotnosti v mateřských školách.

1.2.7: Zvýšit a podporovat rozvoj matematické gramotnosti (ZŠ) a pregramotnosti (MŠ)

Současný stav

Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření potřeb základních škol (MŠMT ČR: výzkum potřeb základních a mateřských škol v rámci projektu MAP OP VVV 2014-2020 realizovaný v období 24. 11. 2015 – 30. 01. 2016 na území ORP) byla podpoře rozvoje matematické gramotnosti stanovena průměrná priorita 3 a základní školy v území SO ORP Šternberk ji označují srovnatelně jako je tomu v celorepublikovém průměru, tj. jako potřebu významnější, v aktuálním hodnocení v kategorii mezi rozvíjející se a realizovaná oblast (2,45) blíže ke kategorii rozvíjející se.

Popis změny stavu

Podpora na úrovni projektů, které budou cíleny na podporu rozvoje matematické gramotnosti; další vzdělávání pedagogických pracovníků, seznámení se s moderními trendy výuky matematické gramotnosti; zajištění moderních pomůcek.

Důvod pro dosažení změny

Nenaplnění cíle povede ke snížení úrovně matematické pregramotnosti i gramotnosti dětí a žáků základních škol. Nezískání zájmu u dětí v předškolním věku může zásadně ovlivnit úroveň matematické gramotnosti žáků základních škol a snížení matematické gramotnosti žáků základních škol snižuje možnost uplatnění pro další vzdělávání i na trhu práce, navíc může být významné i pro sociálně znevýhodněné žáky.

1.2.8: Zvýšit a podporovat rozvoj polytechnického vzdělávání dětí a žáků

Současný stav

Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření potřeb základních škol (MŠMT ČR: výzkum potřeb základních a mateřských škol v rámci projektu MAP OP VVV 2014-2020 realizovaný v období 24. 11. 2015 – 30. 01. 2016 na území ORP) byla podpoře rozvoje polytechnického vzdělávání stanovena sice průměrná priorita 5, ale v celkovém hodnocení aktuálního stavu ji hodnotí nejníže, tj. nejblíže kategorii rozvíjející se (hodnocení 2,20), proto byla zařazena i mezi dílčí cíle v rámci SO ORP Šternberk.

Popis změny stavu

Podpora na úrovni projektů, které budou cíleny na podporu rozvoje polytechnického vzdělávání. Vytvoření vzdělávacích materiálů pro vzdělávání polytechnického charakteru ve spolupráci základních škol, Univerzity Palackého v Olomouci a podnikatelských subjektů na území SO ORP Šternberk. Měly by být podporovány projekty, které zejména finančně pomohou tvůrčí aktivitě dětí a žáků, nejlépe v kombinaci s využitím spolupráce rodiny a praxe (např. s regionálními zaměstnavateli).

Důvod pro dosažení změny

Nenaplnění cíle povede k nedostatečné kompetenci v oblasti polytechnického vzdělávání a horší uplatnitelnosti na trhu práce. Prohloubí se nezájem o technické předměty (chemie, matematiky, fyzika).

1.2.9: Podporovat sociální a občanské dovednosti u dětí a žáků

Současný stav

Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření potřeb škol (MŠMT ČR: výzkum potřeb základních a mateřských škol v rámci projektu MAP OP VVV 2014-2020 realizovaný v období 24. 11. 2015 – 30. 01. 2016 na území ORP) bylo podpoře sociálních a občanských dovedností stanoveno podprůměrné ohodnocení (ve srovnání s Olomouckým krajem i celorepublikovým průměrem).

Popis změny stavu

Podpora na úrovni projektů, které budou cíleny na podporu rozvoje sociálních a občanských dovedností a rozvoje sociálních postojů a občanských kompetencí u dětí na školách.

Důvod pro dosažení změny

Nenaplnění cíle povede k nedostatečné kompetenci v oblasti sociálních a občanských dovedností u dětí na školách, což může negativně ovlivnit jejich začlenění do třídního kolektivu i začlenění do společnosti.  Každá neúčast dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí a Romů na předškolní výchově je zásadním problémem, který může hned v počáteční fázi vzdělávacího procesu vést k diferenciaci dětí a žáků. Škola pouze pro určitou menšinu, ať je vedena v dobré víře a určitě částečně pomáhá, nemůže nahradit kontakt s prostředím, do kterého má být prováděno sociální začleňování.

1.2.10 Podporovat rozvoj dovedností a prohlubování další odborné kvalifikace pedagogických pracovníků za účelem zvýšení kvality vzdělávání dětí a žáků

Současný stav

Na základě zkušeností s dalším vzděláváním pedagogických pracovníků lze považovat stávající nabídku vzdělávacích programů pro pedagogické pracovníky na dobré úrovni, ale s ohledem na nové trendy ve vzdělávání, neustálé novinky v oblasti didaktických pomůcek, nová legislativní opatření, je nezbytné zabezpečení možnosti rozvoje dovedností učitelů a pedagogických pracovníků, posílení jejich informovanosti (např. o výsledcích nových studií a výzkumů v oblasti vzdělávání, pedagogiky a psychologie) pro zajištění kvalitního vzdělávání a stávající nabídku prohlubování odborné kvalifikace neustále rozšiřovat a aktualizovat.

Popis změny stavu

Podpora úrovně projektů, které budou cíleny na podporu rozvoje dovedností a prohlubování odborné kvalifikace pedagogických pracovníků za účelem zvýšení kvality vzdělávání dětí v mateřských školách a žáků v základních školách.

Důvod pro dosažení změny

Nenaplnění cíle povede ke stagnaci případně až k nedostatečnému rozvoji dovedností a kvalifikačních kompetencí pedagogických pracovníků, zejména při aplikaci nových poznatků, technologií, vyučovacích metod, nových didaktických pomůcek, výsledků nových studií a výzkumů realizovaných v oblasti vzdělávání, pedagogiky a psychologie, což ve svém důsledku může negativně ovlivnit kvalitu vzdělávání u dětí v mateřských školách a u žáků v základních školách.

Vazba na povinná a doporučená opatření (témata) dle Postupů MAP

 

Povinná opatření:

Opatření 1: Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost – inkluze – kvalita

·         Průřezové opatření

·         Silná provázanost

·         Identifikace problému aktéry:

o   Vyhodnocení dotazníkového šetření potřeb

Opatření 2: Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání

·         Specifické opatření

·         Silná provázanost

·         Identifikace problému aktéry:

o   Vyhodnocení dotazníkového šetření potřeb

Opatření 3: Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem

·         Průřezové opatření

·         Silná provázanost

·         Identifikace problému aktéry:

o   Vyhodnocení dotazníkového šetření potřeb

o   Zmapování organizací v ORP, které poskytující služby v souvislosti s inkluzivním vzděláváním popř. mimoškolními aktivitami (asistenti, psychologové, doučovací služby, služby poskytující pomůcky či finanční zdroje na pomůcky apod.)

Doporučená opatření

Opatření 4:  Rozvoj podnikavosti a iniciativy dětí a žáků

·         Průřezové opatření

·         Silná provázanost

·         Identifikace problému aktéry:

o   Vyhodnocení dotazníkového šetření potřeb
Cíle MAP vs. Povinná, doporučená a volitelná opatření (témata) Postupů MAP se 3 úrovněmi vazby (X - slabá, XX – střední, XXX - silná)

- tabulka ZDE.

Prioritizace témat při posouzení souladu pro intervence z IROP a OP VVV

Tabulka ZDE.